NANAO
sousedská čajovna, kavárna, (cukrárna?)
Nadchl nás nápad zvelebit kousek místa naší zahrady pro sousedský prostor. Využít to, co máme tady a teď.
Má to svá "specifika", jako např. že si čaj nebo kafe připravíte sami a cukrárnou se stane zřejmě tehdy, když si přinesete vlastní cukrátka, ale...
Je to PROSTOR poezie pro duši, kde...
- si můžete posedět (i zdřímnout :)) v příjemném zákoutí
- můžete přijít se svými přáteli
- můžete pít, číst, meditovat, dívat se do kraje
- můžete přijít, když potřebujete vypadnout z domu a změnit prostředí
- si můžete pozvednout náladu pohledem na indické běžce případně pohledem na práci kolem, kterou nemusíte dělat. 🙂
Provoz aneb jak to chodí
- Čajovna je otevřena nepřetžitě - nejvíce na východ a na sever.
- Poseďte, poležte... v křeslech, na židlích či na pódiu.
- K dispozici je čaj, káva, nádobí. (Můžete si samozřejmě přinést cokoli ze svých zásob.)
- Vodu bereme z domu, klidně vstupte a obnovte zásoby.
- K vaření je možné využít plynový vařič nebo sluneční satelit ("Earth-friendly kafe" :)).
- Prostor je založen na principu darů. Přijměte dar prostoru a všeho, co v něm je. Čajovnu můžete také obdarovat něčím, co se hodí.
- Ve skříňce najdete i hry, nějakou knihu a vůbec...
- Prosíme o respekt k sousedům.
- Odskočit si můžete na kadibudku, do domu, nebo přihnojit stromky u plotu (našeho, ne sousedovic).
- Klidně přijďte, jak se vám to hodí. (Kdybychom chtěli otvíračku nějak upravit, dáme vědět.)
Čajovna/kavárna je ve stavu zrození. Kdybyste měli třeba kousek koberce na podium, nebo něco jiného, co se v takovém "podniku" hodí, budeme rádi za doplnění...
Nanao se těší na vaši návštěvu... 🙂
Možná se ptáte, proč se prostor jmenuje NANAO?
Líbí se nám věnovat pozornost člověčenství, vytvářet prostor poezie pro duši, prostor zastavení v tichu se sebou i prostor setkávání s druhými. Nanao Sakaki byl japonský básník s velkým zaujetím pro Zemi, životní prostředí i zázraky obyčejného života. 2 básně níže a více v čajovně. (Vřele doporučujeme báseň "Dámy a pánové" o toaletním papíru. :))
Velkolepý den
Přinesl jsem vodu ze studánky
Nasbíral dříví do kamen
Popovídal si se sousedem
Slunce zapadá.
Nanao, únor 1982
Životopis
Mnoho je třeba udělat
Daleko víc je třeba
Nechat neudělané
Nic tedy na práci právě teď.
Jarní vítr
klouže
přes mou prázdnou tvář.
Nanao, únor 1985